Problematika zdravotních rizik spojených s expozicí nízkofrekvenčním magnetickým polím v obytných zónách se stále více projasňuje. Předkládaná studie představuje doposud nejobsáhlejší analýzu vztahu mezi těmito vlivy a neurodegenerativními onemocněními v populaci. Význam studie spočívá nejen ve velikosti analyzovaného vzorku a téměř dvou desetiletích sledování, ale především v precizním přístupu k datům. Jako první svého druhu vedle vlivu vysokonapěťového elektrického vedení zohledňuje také dlouhodobou rezidenční expozici pocházející ze železničních tratí, které mohou představovat neopominutelný zdroj každodenní zátěže.
Metodologie
Výzkum analyzoval data Švýcarské národní kohorty (Swiss National Cohort) za období 2001 až 2018. Sledovaný vzorek představoval 3 555 064 dospělých jedinců (věk ≥ 30 let), kteří dohromady vygenerovali tzv. 55,4 milionu člověkoroků. K posouzení míry zátěže využili autoři přesné, prostorově validované modely přiblížení, díky kterým odhadli dlouhodobou expozici EMP pocházející ze sítí VVN (velmi vysoké napětí – 50 Hz) i ze železničních sítí (16,7 Hz). K minimalizaci statistických zkreslení spojených se stěhováním sledovaných osob byla expozice kalkulována jako časově vážený průměr v průběhu 10letých oken předcházejících jednotlivým hodnotícím intervalům. Následně byly aplikovány Coxovy modely proporcionálních rizik pro odhad poměrů rizik (Hazard Ratios, HR) týkajících se úmrtnosti na Alzheimerovu chorobu, jiné typy demence, amyotrofickou laterální sklerózu, Parkinsonovu chorobu a roztroušenou sklerózu. Modely důsledně srovnávali data se specifickými sociodemografickými parametry a dalšími environmentálními stresory, zejména s hlukem z dopravy, úrovní znečištění ovzduší (NO2), zelení a urbanizací.
Hlavní zjištění
Z celkové analýzy vyplynula následující klíčová statistická data o úmrtnosti a vystavení populace:
- Během sledovaného období bylo zaznamenáno 146 655 úmrtí.
- Dlouhodobému vystavení nadlimitním hladinám (≥ 0,3 µT) pocházejícím ze sítí VVN je vystaveno méně než 1 % populace, u železničních tratí jde přibližně o 2,4 % populace.
- Alzheimerova choroba: Výzkum prokázal pozitivní asociaci mezi expozicí a úmrtností na AD. Při nárůstu zátěže o 1 µT vzrostlo riziko úmrtí o 54 % (HR = 1,54; 95% CI: 1,23–1,92).
- Ostatní typy demence: Podobná korelace byla potvrzena i pro ostatní demence. Každé zvýšení expozice o 1 µT znamenalo nárůst rizika úmrtnosti o 31 % (HR = 1,31; 95% CI: 1,13–1,52).
- Vliv železniční sítě: Ačkoliv počáteční modely naznačovaly i vliv železniční expozice, tyto vazby se ukázaly jako velmi slabé a po úpravě dat o environmentální kovariáty (zejména dopravní hluk) významně zeslábly nebo zcela vymizely.
- Studie neobjevila žádné asociace mezi zkoumanými magnetickými poli a úmrtností na amyotrofickou laterální sklerózu, Parkinsonovu chorobu či roztroušenou sklerózu.
Závěr
Výsledky potvrdily podezření, že dlouhodobý vliv magnetických polí pocházejících ze sítí VVN je v obecné populaci asociována se zvýšeným rizikem úmrtnosti na demenci a Alzheimerovu chorobu. Současně přinesla pádné důkazy, že tato expozice se nepodílí na rozvoji onemocnění ALS, Parkinsonovy choroby ani roztroušené sklerózy. Ačkoli jsou epidemiologická data silná, pro daný obor existují limity týkající se přímé kauzality, jelikož dosud neexistuje vědecky potvrzený biologický mechanismus, který by tyto negativní fyziologické změny uspokojivě vysvětloval.
Z hlediska veřejného zdraví by pro budoucí praxi neměly být výsledky zdrojem plošné paniky, jelikož vyšší expozici je vystaven jen nepatrný zlomek společnosti, zdůrazňují však potřebu cíleného zkoumání vlivů na mozkové tkáně.
Pokud si vybíráte pozemek na stavbu rodinného domu volte místa mimo vedení velmi vysokého napětí, ideální hodnoty magnetického pole jsou do 100 nT (0,1 µT), těchto hodnot lze dosáhnout obvykle ve vzdálenosti 100-150 m od zdroje VVN. Pokud v blízkosti VVN již bydlíte, doporučuji odborně přeměřit reálné hodnoty magnetického pole v daném místě.
Odkaz na studii: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41691953/
